Jdi na obsah Jdi na menu
 


FINSKO

 FINSKO


Finsko se svou rozlohou i počtem obyvatel řadí mezi středně velké státy.

Oficiální název: Finská republika

Rozloha: 338 145 km2

Počet obyvatel: 5,1 milionu

Hustota osídlení: 17 obyvatel/km2
Hlavní město: Helsinky - 1,1 milionu obyvatel

Větší města: Espoo, Tampere, Vantaa, Turku (největší přístav), Oulu
Úřední jazyk:
 finština, švédština

Náboženství: luteránské 88 %

Nejvyšší hora: Haltiatunturi (1328 m)

Vytvoření: 1917
Měna: markka, euro








HISTORIE FINSKA

Příchod finských kmenů z východu se datuje od 2. století.
Od roku 1284 byla země součástí Švédska. Od 18. století začalo zabírat finské území Rusko. V roce 1939 vypukla sovětsko-finská válka, která skončila obsazením východního Finska. Protože Spojenci mu nebyli schopni poskytnout pomoc, přiklonilo se Finsko k fašistickému Německu.

Finové jsou tvrdý národ, jejichž ozbrojené síly vycházejí z dlouhé, bohaté a úctyhodné tradice. V dobách, kdy Finsko náleželo Švédsku, představovalo Finsko štít Švédska před ruským nepřítelem a za nesčetných válek mezi těmito velmocemi se pravidelně měnilo v bitevní pole. Poté, co se stalo součástí carského impéria, význam Finů jakožto válečníků upadl, Finsko nemělo jednu dobu ani vlastní armádu, nicméně první světové války se přesto většinou dobrovolně účastnilo mnoho finských vojáků.

Poté co Finsko získalo nezávislost, došlo ke zrodu Finských ozbrojených sil, které si již v prvních 30 letech trvání finského státu vydobyly vážnost, když se ctí prošly čtyřmi válečnými konflikty.
(
Finská občanská válka, která přerostla ve válku s bolševickým Ruskem, Zimní válka, Pokračovací válka, Laponská válka)


POLOHA FINSKA

Finsko je rozlohou šestá největší evropská země, která se vždy musela vyrovnávat se svojí nevýhodnou geografickou polohou. Nejdelší hranici má země s Ruskem, na severu pak s Norskem a řekou Torniojoki se Švédskem. Západní pobřeží omývá Botnický záliv, na jihu leží Finský záliv. K Finsku patří souostroví Ahvenanmaa na jihozápadě s 3000 ostrovy a ostrůvky, které je pokračováním částečně ponořené pobřežní nížiny.

 

 

 


POVRCH FINSKA

výběžky Skandinávského pohoří (nejv. hora Haltiatunturi, 1324 m.n.m.), jižní část zaujímá jezerní plošina s 35 000 jezery (nejv. Saimaa, Inari), 69% území je zalesněno.
Převážnou většinu území zaujímá plochý a mírně zvlněný terén nížin a plošin. Pouze na severu se terén zvedá, ale horských výšek dosahuje pouze na malém území při hranicích s Norskem na severozápadě. Ledovec, který pokrýval celé Finsko, před několika tisíci lety krajinu zarovnal a zanechal v ní velké množství jezer.
Finsko má více než 60 000 vesměs velmi členitých jezer zaujímajících asi 10 % rozlohy země a propojených rozvinutým systémem řek a kanálů. Největší jezero Saimaa má plochu 4400 km2
Největší řeky jsou Kemi a Oulu.

 

 

 

PODNEBÍ A KLIMA FINSKA

Finské klima má jak charakteristiky podnebí kontinentálního, tak i přímořského. Navzdory zeměpisné poloze je tu tepleji, než v jiných zemích stejné zeměpisné šířky. Vyšší teploty způsobuje vliv Golfského proudu v nedalekém Atlantském oceánu. Oblast severního Finska (Laponsko) je mnohem chladnější než jižní část země. Zimy na severu jsou drsné, s teplotami klesajícími k – 20°C, na jihu mezi -2 až -5°C. V letních měsících vody Baltu ochlazují podnebí jížního Finska, takže koncem června a v nejteplejším měsíci červenci jsou rozdíly mezi průměrnou teplotou na jihu a na severu téměř zanedbatelné – pouze 3-4 °C. Vlivem suchého a vyhřátého pevninského vzduchu přicházejícího od východu dosahují průměrné červencové teploty i v Laponsku 12-14 °C oproti 14-17°C na jihu Finska. A přitom denní maxima např. v Rovaniemi často přesahují i 20-25°C a extrémy, které jsou zaznamenány, uvádějí i přes  

 

 


Archiv

Kalendář
<< srpen / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 27935
Měsíc: 337
Den: 21